Vymáhání pohledávek si ještě donedávna mnoho živnostníků a menších firem spojovalo s nepříjemnou zkušeností, vysokými provizemi a pocitem, že jde o službu určenou hlavně pro velké společnosti s rozsáhlým právním zázemím. Pokud někdo dlužil několik tisíc nebo desítek tisíc korun, často se nevyplatilo situaci vůbec řešit. Náklady na vymáhání totiž snadno převýšily samotný dluh. Tahle realita se ale v posledních letech výrazně mění. Pryč jsou vysoké provize a netransparentní pod

Vymáhání pohledávek se často popisuje jako právní nebo administrativní proces. Ve skutečnosti je ale velmi silně ovlivněné psychologií. Chováním dlužníků, jejich motivací, obavami i tím, jak vnímají samotný dluh a věřitele. Právě proto dává smysl ptát se, zda je možné problémového dlužníka rozpoznat už na začátku spolupráce. V mnoha případech ano. Ne vždy stoprocentně, ale určité vzorce chování se opakují. Už v rané fázi spolupráce lze vypozorovat signály, které naznačují bud

V podnikání se čas od času objeví situace, kdy mezi dvěma stranami existuje dohoda, ale neexistuje formální smlouva. Objednávka proběhla e-mailem, podmínky byly potvrzené zprávou nebo proběhl telefonát, po kterém už se rovnou začalo pracovat. Dokud vše funguje, nikdo podobné detaily neřeší. Když ale druhá strana přestane komunikovat nebo odmítne zaplatit, vzniká otázka, která dokáže znejistit i zkušené podnikatele: dá se dluh vymáhat, pokud žádná podepsaná smlouva neexistuje?

Při vymáhání pohledávek se často objevuje stejná otázka: má vůbec smysl řešit nižší částky? Mnoho firem i podnikatelů má tendenci menší dluhy odkládat nebo úplně odepsat. Ne proto, že by jim na penězích nezáleželo, ale proto, že mají pocit, že se vymáhání „nevyplatí“. Právě tento přístup ale může dlouhodobě stát víc, než se na první pohled zdá. Nejde jen o peníze, ale o nastavení hranic Nižší pohledávky nejsou pouze o konkrétní částce. Jsou o platební morálce, nastavení hrani