Úrok z prodlení u faktury po splatnosti: od kdy na něj máme nárok?

Co je to splatnost dluhu? Kdy nastává a jaký má vztah k úrokům z prodlení? Kdy na úrok z prodlení máme nárok? Na tyto otázky (a nejen na ně) si odpovíme v následujícím článku.

Co je to splatnost 

Splatnost je jinými slovy čas plnění. Je to tedy nějaký okamžik či časový úsek, který může vyplývat ze zákona nebo být sjednán ve smlouvě, ve kterém dlužník musí stihnout splnit dluh. Pokud dlužník splní dluh v době jeho splatnosti, tak splnil včas. Jestliže ale dlužník v době splatnosti dluh nesplní, dostane se do prodlení.

Do prodlení se může dostat i věřitel, a to s přijetím plnění, které mu dlužník dluží. Pokud se kvůli tomu dlužník dostane do prodlení, tak za něj nebude odpovědný.

Nejčastější a nejlepší způsob, jak si stanovit splatnost, je ujednání si okamžiku splatnosti ve smlouvě. Pokud je splatnost takto ujednána, nebo jinak přesně stanovena, je dlužník povinen splnit dluh i bez toho, aby ho k tomu věřitel vyzval. V případě, že si strany okamžik splatnosti ve smlouvě neujednají, použije se zákonná úprava. Při použití zákona záleží na tom, jestli dluh existuje mezi podnikateli nebo ne. 

Pokud nejste podnikatelem, můžete požadovat plnění hned, a to bez zbytečného odkladu.

Pokud se jedná o závazek mezi podnikateli v obchodních vztazích, který spočívá v dodání zboží nebo poskytnutí nějaké služby za úplatu, splatnost je stanovena na 30 dnů od doručení faktury nebo jiné podobné výzvy k plnění. V případě, že by strany byly dohodnuty na převzetí plnění nebo ověření, jestli bylo řádně plněno, pak počátek splatnosti může nastat až tímto okamžikem, i když by faktura byla doručena už dříve.

V případě, že nelze určit okamžik doručení faktury či jiné výzvy, nebo pokud by bylo plněno předtím než by tato faktura či výzvy byly doručeny, počátek splatnosti nastane doručením zboží nebo poskytnutím dané služby. 

Co můžu jako věřitel tedy požadovat, pokud je můj dlužník v prodlení se splněním dluhu? Lze požadovat buď splnění takového dluhu, nebo může odstoupit od smlouvy, pokud jsou splněny podmínky, které jste si stanovily ve smlouvě či které stanoví zákon.

Také vám může vzniknout právo na úroky z prodlení, náhradu škody a v případě, že se jste podnikatelem také právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1200Kč. Aplikace smartcollection.app s tímto počítá, i proto vám nabízí možnost připočíst si náhradu nákladů k nezaplacené faktuře. A tím ve výsledku vydělat.

Co je to úrok z prodlení 

Kdy mám právo na úroky z prodlení? To je často pokládaná otázka. V případě, že je dlužník v prodlení a jde o plnění peněžitého dluhu, úroky z prodlení mohou vycházet buď ze smlouvy, nebo ze zákona. V případě, že si strany sjednaly úroky z prodlení ve smlouvě, mají taková ujednání přednost před zákonnou úpravou. Výše takových úroků z prodlení však nesmí porušovat dobré mravy.

I v případě, že si strany žádné úroky z prodlení neujednaly, má věřitel po dlužníkovi v prodlení právo na úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tato výše v současnosti, tedy k prvnímu pololetí 2024 činí 14,75 % (odpovídá to ročně výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů).

Nárok na úroky z prodlení tedy vzniká okamžikem, kdy se dlužník dostává do prodlení s plněním peněžitého dluhu, což je okamžik, kdy nedojde ke splnění dluhu v době splatnosti. Tuto dobu si strany smlouvy mohou ujednat ve smlouvě nebo ji stanoví zákon. Na úroky z prodlení má věřitel v těchto případech právo, i když nebyly ujednány ve smlouvě.

Autor: Mgr. Ing. Štěpán Vítek, advokát

http://www.vitek-advokat.cz/